Poznej svého fourcrosaře, aneb číslo… 16 vozí Václav Draxal

Aneb rozhovor který vyšel o Draxíkovi v denním tisku.

Kolik je Vám let a kde žijete?  je mi 18 a narodil jsem se v Ostrově a bydlím v Nejdku.

 Pamatujete si, kdy jste poprvé seděl na kole? Přesně si to nepamatuji, ale bylo to někdy v 5 letech. Už v té době jsem ke kolu cítil velkou náklonnost.

 K závodění a vůbec k Vašemu zájmu jste došel sám nebo Vás někdo nasměroval? Víceméně jsem k tomu došel sám. Od malička jsem hrál hokej za Karlovy Vary, ale v 6. třídě jsem s tím přestal a kolo bylo jasnou náhradou. V Nejdku v té době byla postavena fourcrossová dráha, kde jsem začal trávit svůj veškerý volný čas. A vlastně je tomu tak do dnes.

 Jakou disciplínu jezdíte, mohl byste o ní říct víc? Hlavní disciplínou je pro mě fourcross, neboli 4X. Je to mladá cyklistická disciplína, podobná BMX, ale i motokrosu, či sjezdu na kole. Čtyři jezdci se snaží na trati plné skoků, zatáček čí přírodních překážek dostat co nejrychleji do cíle, kontakt mezi jezdci je v určité míře povolen. První dva postupují do dalších vyřazovacích soubojů. Tak to jde až do finále.

Dále se věnuji BMX (bikrosu) a sjezdu. Ale pokud se nezávodí, tak mám nejradši vyjížďky na lesních tratích plných skoků, lávek, atd.

 Jaké máte kolo? Závodní kolo mám od německé značky Liteville, která mě podporuje. Kolo mám osázeno komponenty od různých značek, protože se závodní speciál na 4X, který by mi vyhovoval, nevyrábí. Doma mám více kol, které mi umožňují trénovat ve všech podmínkách – od silnice, až po sjezdovou trať.

 Kde a jakých závodů jste se už účastnil? Za sezonu zvládneme okolo 20 závodů, takže je to těžké vyjmenovat. Jezdíme na závody po celé republice, ale také do Německa. Příští rok chci jet závody v Itálii, Rakousku a Belgii.

 Kde se Vám zatím závodilo nejlépe?  Mezi moje nejoblíbenější fourcrossové tratě patří  – Úterý u Plzně, Dolní Morava a samozřejmě má dráha v Nejdku. Za svou nejoblíbenější bikrosovou trať považuji dráhu v Praze Bohnicích.

 Jakých úspěchů jste dosáhl a kterého si ceníte nejvíce? Mezi mé největší úspěchy patří titul mistra republiky v bikrosu, který jsem vyhrál letos v květnu v Praze Bohnicích. Dále jsou tu nějaké další medailové úspěchy z fourcrossu, vyhrál jsem závod německého poháru 4x, nějaký výsledek byl i v českém poháru. Ale za svůj úplně největší úspěch považuji zotavení po těžkém úrazu, který se mi stal při závodech v Aši 16.8.2008. Při kvalifikaci na tento závod jsem ošklivě upadl a zlomil si 3 obratle. Poté jsem strávil zhruba měsíc v nemocnici a zotavoval jsem se z toho ještě půl roku. Tento úraz mi zanechal i trvalé následky, které mě ale naštěstí neomezují v dalším závodění.

Jak se na Vaše úspěchy a ježdění dívají rodiče a kamarádi? Kamarádi to berou v pohodě, když se zadaří, tak mi pogratulují a jdeme to oslavit J. Rodiče, respektive mamka a babička tento sport nemají moc rádi. Ale museli se smířit s tím, že se občas odřu. Naopak táta mě v tomto sportu velice podporuje, jezdí se mnou na závody a tam je pro mě trenérem, mechanikem, poradcem, fotografem atd. Během závodu mi říká, jestli dělám chyby, nebo co mám zlepšit a pro mě je to velké plus.

Po tom úraze byla situace doma napjatá. Zvažovali jsme konec ježdění, ale motivace znovu sednout na kolo mě nenechala s tím skončit. Proto si teď doma několikanásobně váží mých úspěchů, které se občas vyskytnou J.

 Čeho byste chtěl dosáhnout letos a dlouhodobě? Hlavně zůstat zdravý a nikdy se nedočkat toho, že by mě to přestalo naplňovat, tak jako do teď. Jinak letos chci dokončit dobře načatou sezónu nějakým dalším úspěchem a hlavně se připravovat na další rok. Příští rok bych se chtěl zúčastnit několika závodů světového poháru, evropského poháru ve 4X. V Čechách samozřejmě objet co nejvíce závodů. V ohledu na výsledky ze světových a evropských pohárů bych se rád nominoval na mistrovství Evropy.

 Jaké máte zájmy, kromě kola? Přes zimu hlavně hraju hokej, který mi pomáhá v přípravě na léto. Dále jsou tu další sporty, které mám jako trénink na kolo – florbal, běžky, fitness, lyže, atd.. Samozřejmě je tu škola, která vyžaduje spoustu času, a navíc letošní školní rok budu maturovat, takže to bude i celkem časově náročné skloubit školu s tréninkem.

Co je pro Vás na ježdění to nejlepší? To se těžko popisuje. Asi ten adrenalin.

Určitě ten nejlepší pocit je, když vyhraji závod. Ale někdy ani nepotřebuji závody, abych si to naplno užil. Když jdeme s kamarády jezdit „jen tak“ do lesa nebo někam na skoky, tak je to skvělý zážitek. Prostě bych své ježdění zhodnotil jako neomezené spektrum možností, které si určuji sám, a nikdo mě v tom nelimituje a nijak neomezuje.